Cestovatelské šílenství nám skončilo o něco později, než
jsme si mysleli. Vyjeli jsme na tři týdny a byl z toho víc jak měsíc.
Nastal čas zase nashromáždit nějaké zlaťáčky, a tak jsme se usídlili v hostelu
a začali obesílat pracovní pozice. Bohužel nám nikdo na naše e-maily neodpovídal
první, druhý ani třetí den. Ale ve Whangarei se nám líbilo. Měli jsme výhled na
zvedací most, který zobrazoval rybářský háček, jímž byl Nový Zéland vytažen
z moře podle maorských legend.
Byli jsme na pár procházkách v centru města a
v okolí. Opravdu to tu bylo pěkné, tak jsme začali hledat i byt. Ten jsme
našli dřív než práci i když taky to chvilku trvalo. Ale přesunuli jsme se ze
dne na den, i když jsme neměli práci.
Měli jsme totiž dost šílený impulz k opuštění hostelu. Byl tam
takový velice divný pán. Který začal ve dřezu mýt svoje ponožky. To bychom
ještě skousli. Pak tyto ponožky vzal příborem a dal je do mikrovlnky a začal je
tam sušit. Uvařené ponožky, pak převaloval po lince. Bylo jasno, další jídlo si
v této kuchyni neuděláme.
V novém bytě se nám líbilo měli jsme vlastní obývák,
ložnici, i záchod. Jen kuchyni jsme měli společnou s několika milými
lidmi. Bohužel mezi těmito lidmi byli i dva chrchlalové, kteří na mě hodili
strašný moribundus, který jsem zase já přehodil na Ladu. I tak jsme se snažili
sehnat práci, chodili jsme do různých agentur a obesílali jsme vše možné.
Bohužel nic. V zimně tu chcípl pes. A tak jsme to po dvou týdnech vzdali.
Stihli jsme si ještě udělat výlet na místí horu Pahiraka
z které jsme měli město jako na dlani.
Ladu hlavě okouzlila Whangarei Quarry. Tahle subtropická
zahrada udělaná v bývalém lomně byla plná roztodivných rostlin, které jsem
v životě neviděl. Viděli jsme tu i ananas, opuncie a jiné kaktusy. Spoustu
orchidejí a také fíkovník.
Ladě se konečně podařilo vyfotit Tuiho z čehož byla
velice nadšená.
Cesta nás zavedla na jih do Aucklandu za prací. Lada už
měla sjednanou schůzku na další den. Zastavili jsme se ještě u mořské rezervace
Leigh Marine Reserve a koukli jsme se po pobřeží. Bohužel Ladě nebylo stále
dobře, tak jsme tu zastavili jen chvilku a jeli se ubytovat do pulzujícího
velkoměsta s příslibem práce.
22. 8. - 5. 9. 2016
