středa 9. ledna 2019

Vánoce v Čechách 2018



Zabalili jsme si pár věcí a vyrazili na letiště do Reykjavíku. Po šesti hodinách klidné jízdy jsme se museli prodrat hlavním městem. Jelikož už nejsme na města moc zvyklí, tak se občas i ztratíme. Třeba hotel nám trvalo najít docela dlouho. Ubytovali jsme se a brzo ráno nás odvezli na letiště. Auto jsme nechali u hotelu a doufali, že za několik týdnů nastartujeme.

Odlet byl v klidu akorát jsme mohli spát o hodinu déle, jelikož nebylo kam spěchat, letiště bylo téměř liduprázdné. Když jsme odlétali zahlédli jsme Reykjavík a pak už vše bylo v mracích. Pilot nás upozornil, že cestou na Island prolétali zajímavými turbulencemi. Měl pravdu dokonce jsem se uhodil hlavou o sedadlo. Nebylo to moc příjemné.


Stejně nepříjemné bylo i letiště Luton u Londýna. Vyhodili nás z letadla a museli jsme znovu projít kontrolou. Bohužel jsme měli nakoupeno spoustu islandského alkoholu, a tak jsme museli dát jedno příruční zavazadlo do zavazadlového prostoru. Měli jsme tedy spoustu času s prohlídkou letiště a okolí. První věc, kterou jsme zaregistrovali, byl pocit místní chudoby. Byl to takový Londýnský slum. Na letišti jsme potkali i Češku, kterou Rumuni vyštípali z práce v hotelu. A poté se s námi dal do řeči Rumun, který přespával na letišti a snil svůj sen o lepším životě v Londýně.

Když jsme konečně byli odbaveni, tak už bylo letiště ucházející. Odlétli jsme a za chvilku nás přivítal Markův brácha. Následovala po dlouhé době první dobrá a levná česká pivečka. Většinu svátků jsme prožili v rodinné pohodě v Leštince. Moc jsme se těšili až uvidíme slunce, ale skoro celou dobu bylo pod mrakem. Tak nám místo toho náladu zlepšovala dobrá česká kuchyně. Setkávali jsme se s kamarády a povídali jsme si o novinkách. Lada dokonce navařila polévku, kterou vaří na Islandu v kavárně. Ale nebyla úplně spokojena s ingrediencemi, které byly v Čechách k mání. Nový rok jsme prožili u Eidlů na chatě. Byla to parádní akce jako vždy. To nám na Islandu chybí. Ale ty kocoviny rozhodně ne :-)

Spoustu času jsme trávili také nakupováním. Bože toho bylo! Ale přežil jsem to. Také jsme spoustu času vyřizovali potřebné záležitostí ke svatbě. Zjistili jsme, že nám propadne občanka tak jsme si zařídili během 24 hodin novou. Občas to de rychle i v Čechách, když se dostatečně zaplatí. Závěr naší návštěvy byl velice hektický, naštěstí jsme stihli zařídit vše potřebné ke svatbě během jednoho týdne. Do Prahy jsme dorazili v noci a o pár hodin později, jsme už nastupovali do taxíku na letiště.

Nastoupili jsme do letadla a nejdříve jsme 20 minut čekali, než letadlo postříkají nějakou nemrznoucí směsí. V Londýně jsme přestupovali z letiště London Stansted do Lutonu. Najít autobus nebylo těžké, provezl nás typickou anglickou krajinou. V Lutonu to už šlo rychle, za chvilku jsme byli v letadle. Oba jsme spokojeně usnuli. Přistání v Reykjavíku nás ale probralo. Letadlo s sebou házelo ze strany na stranu. Naštěstí se nic nestalo. Foukal hodně silný vítr. Dokonce nám volal šéf ať zůstaneme v Reykjavíku, než se to přežene. My jsme ale chtěli spát v naší postýlce.

Vyrazili jsme tedy domů. Mazlík bez problémů po několika týdnech nastartoval. Lada mě navigovala skrz Hlavní město jako vždycky. Tentokrát ale neměla svůj den. Musím přiznat, že když jsme se dostali na pěší zónu uprostřed historického centra, dostal jsem hysterický záchvat. Oba jsme byli unavení a popudlivý, ale nakonec jsme se z města vymotali. Následná cesta byla velice zajímavá vítr foukal okolo 100 kilometrů v hodině. Ještě že bylo sucho a nad nulou. Celou dobu, kterou jsme byli pryč byla obleva. Vypadalo to, jako by si zima nechávala to nejlepší jen pro nás. Řídili jsme velice pomalu a drželi se uprostřed silnice, protože nárazy větru byly nepředvídatelné. Jendou zprava podruhé zleva. Nejhorších bylo posledních 30 kilometrů vítr dosahoval 120 kilometrů za hodinu. Po cestě létalo všechno možné, co nebylo přivázané. Od trsů trávy po klubko ostnatého drátu. Jel sem šedesátkou uprostřed silnice a doufal, že tenhle dlouhý den brzy skončí. Naštěstí jsme se ve tři ráno dostali domů v pořádku. Příště radši počkáme až větrná smršť přejde.

17. 12. 2018- 9. 1. 2019