Vyrazili jsme odvést Lady mamku do Reykjavíku.
Nejdříve jsme vyjeli na sever, abychom objeli poloostrov trollů. V
Ólafsfjörðuru jsme to vzali naší oblíbenou horskou cestou. Zanedlouho jsme byli
na druhé straně, kde bylo o poznání hezčí počasí. V dáli čněl krásný ostrov
Drangey, na který jsme se již dlouho chtěli vydat. Snad příště. Zajeli jsme do
krásné vesničky Hólar. Pokochali jsme se místním kostelem i drnovým domečkem.
Jsme moc rádi, že Island ušel dlouhou cestu od doby, kdy se žilo v drnových
domcích. Přežít v nich dlouhou zimu, muselo být na hranici přežití.
Drnových domečků jsme neměli dost a zastavili
jsme se ještě v Glaumbær. Zde jich měly o mnoho víc. Jejich spojování do jedné
velké farmy bylo úchvatné. Ona skladba drnů byla mistrovským dílem.
Opustili jsme okolí poloostrova trollů a jeli
na západ. Zastavili jsme u Hvammstangi, kde mají obchod s krásnými výrobky z
ovčí vlny. Kousek opodál jsme zajeli na tuleně, kteří si užívali klidu na
skalisku u pobřeží. Tam je najdeme vždycky. Na to že je Island považován za
místo s divokou přírodou. Tak je tu tuleňů velice málo. Bohužel.
Co jsme tu ale nečekali, bylo množství rybáků dlouhoocasých. Ti se zde připravovali k
hnízdění. No spíše by se dalo říct, že měli období páření. Chvilku jsme je
vyrušovali a vrátili jsme se na hlavní.
Počasí bylo opravdu nádherné. Poprvé jsme
viděli i ledovce ve vnitrozemí. Byla neuvěřitelná dohlednost. Viděli jsme
bližší Langjökull velice dobře. Dokonce jsme
zahlédli i vzdálenější Hofsjökull. Škoda, že takové
výhledy nejsou každou cestu do Reykjavíku.
Poslední zastávku jsme si udělali v Bifröstu.
Laděnce se nechtělo ven, jelikož hodně foukalo. A tak sem vzal mamku a šli jsme
vstříc větru i kráteru před námi. Šli jsme mechovým královstvím, které
přikrývalo všudypřítomnou lávu jako peřina. K letišti jsme dorazili pozdě
večer. Stihli jsme přebalit a vyrazili k terminálu. Neobešlo se to bez slz, to
je jasné.
1. 6. 2019
Žádné komentáře:
Okomentovat