Kolem Dalvíku bylo naštěstí pár míst, kde
jsme ještě nebyli, a proto nám rozbité auto zas tolik nevadilo. Vydali jsme se
do horského údolí nad město. Počasí nám přálo a výšlap jsme si vychutnali.
Nevěděli jsme kam až dojdeme, jelikož v horách bylo ještě hodně sněhu. Na
začátku bylo jaro v plném proudu. Sedl jsme si na lavičku u boudy, kterou tu
provozuje místní turistický spolek. Poobědvali jsme a vyrazili výš.
Jaro se postupně vytrácelo. Tráva byla šedá a
polehlá. Zjevně ve vyšších částech sníh odtál nedávno. Zahlédli jsme náš cíl
vysoko před námi. Bouda byla obklopená sněhem. Neměli jsme sebou sněžnice a
zvažovali jsme, jestli to otočíme. Naštěstí mezi sněhem byli občas i vykukující
skály tak jsme se rozhodli to zkusit.
Udělali jsme dobře, sníh nebyl moc rozmáčený.
Z větší části nás udržel. A tak jsme došli až k horské chatičce. Užívali
jsme si paprsky a výhled do fjordu. Byli jsme uprostřed nespoutaných hor i když
městečko pod námi bylo na dosah. To je Island. Vyšplhat na jeden z okolních
štítů jsme vzdali. I když by z něj byl určitě krásný výhled. Ale sněhu bylo
moc.
Jindy jsme si udělali výlet k vřídlu v údolí,
které je pojmenované po třech místních bratrech. Tato malinká louže nebyla
daleko. Jen co jsme se tam vydali, už mi zvonil telefon, že musím zpátky do
práce někoho ubytovat. Napodruhé nám to vyšlo, vyrazili jsme do kopce.
Zanedlouho jsme byli před studánkou, která měla metr v průměru. Smočili jsme si
nohy a užívali jsme si pohodu kousek nad údolím. Toto místo místní nazývají
lázněmi pro nohy Bakkabræður.
Léto již bylo v plném proudu, a tak nastal
Great Fish Day. Opět bláznivé období vyplněné prací. Naštěstí i tentokrát jsme
měli kousek času si projít stánky. Bohužel jsme neměli směny spolu tudíž jsme
tam šli každý sám. Takže to bylo takové na prd. Všude byli stánky s jídlem a
hrála živá muzika.
Já jsem pozoroval krom výstavy zmrzlých ryb i
porcování žraloka grónského, z kterého se dělá proslulý shnilý žralok. Opět jsem
ochutnal plejtváka myšoka, tentokrát jsem pozoroval, jak to dělají místní.
Ochutil jsem si syrové maso jako oni a hned to bylo poživatelnější než minulý
rok. Na večerní koncert jsme se byli kouknout jen na pár minut. Raději jsme si
šli odpočinout před nočním masakrem v kaféčku.
Léto nám uteklo strašně rychle. Nastal čas na
to si udělat zásoby marmelády z rebarbory. Laděnka udělala 25 kilo marmelády,
takže by mi to mohlo stačit na středně dlouhou Islandskou zimu.
Lada byla unavená z práce, a tak jsem si
dělal výlety sám. Jednou sem si vyšplhal na kopec nad město. Na nejvyšších
horách napadl první sníh. Byly to úchvatné výhledy jako vždy. Akorát sám to
prostě není ono.
3. 6. - 21. 8. 2019
Žádné komentáře:
Okomentovat