Ráno jsme vyrazili na procházku nad kemp, kde
byl skalní výchoz. Počasí nám nepřálo, ale rychle se měnilo. Z mírného deště se
za chvilku stal liják, následovaný slunečným počasím. A to všechno během necelé
hodiny. Když jsme dorazili na skalní římsu, tak stále poprchávalo. Stačilo ale
pár minut počkat a mraky se přehnaly. Otevřel se nám krásný výhled na Ásbyrgi. Vychutnali jsme si ho stejně tak, jako
borůvky na cestě zpátky k autu.
Jeli jsme okolo pobřeží a zastavili jsme se u útesů, kde hnízdí papuchalkové.
Bohužel jsme na ně neměli štěstí. Vyrazili jsme tedy do hlavního města pro
pozorování velryb. Húsavík je malé, turisticky velice přetížené městečko.
Nicméně je zde co dělat, mají tu spoustu věcí po čem lidé touží. Pozorování
velryb, muzeum, krásné lázně. A samozřejmě spoustu služeb okolo. My jsme se sem
vydali především za místním muzeem o velrybách.
Bylo úchvatné. Nejdříve jsme si dali kávu v místní klihově a pak jsme
vyrazili do útrob muzea. Měli zde kostru snad od každého druhu velryby, která
se okolo Islandu vyskytuje. Krom běžných informací o každém druhu, zde byli i
některé perličky, které z hlavy jen tak nedostaneme. Velice drsný byl krátký
film o velrybářích z padesátých let. Ony obrovské parní pily, které porcovaly
tyto obří tvory na kusy. Obrovské kusy masa či tukových vrstev byly porcované
obřími kosami. Musela to být šílená práce. Na konci filmu nás zarazil její
autor. Byl to snímek z Barrandovských ateliérů o tom, jak místní pracující lid
pilně buduje světlé zítřky.
Jiná věc byla ohledně hluku v mořích. Odnesli jsme si z toho
takové přirovnání. Je to jako byste celý svůj život poslouchali jen ševelení
větru. A váš hlas by se dostal 700 kilometrů daleko. Nyní díky množství motorů
už vás neuslyší nikdo. Místo ševelení větru máte konstantní technoparty. Už se
nedivíme, že mnohé druhy páchají hromadné sebevraždy.
Jiné zjištění zas bylo o korýších, kteří se rádi usídlují na
kůži velryb. Nevěděli jsme, že jsou hlavě ve studených vodách. A při migraci
velryb do teplých vod bez planktonu jim odpadají. Bylo toho mnohem víc. Zajdeme
si sem určitě znovu, jelikož se to všechno nedalo vstřebat.
Zbytek dne jsme strávili v luxusních lázních Geosea.
Cachtali jsme na útesu a pozorovali jsme severní ledový oceán z teploučké vody.
Bylo to opravdu příjemné. Mohli jsme pozorovat ruch na moři. Lodičky, které
jely, nebo se vracely z pozorování velryb pendlovaly mořem. Temné mraky na
obzoru kontrastovali s pohodou, jenž jsme prožívali. Čas nastal a našich pár
dní volna bylo fuč. Jeli jsme domů a další dny pokračovaly v běžném
režimu.
27. 8. 2019
Žádné komentáře:
Okomentovat