čtvrtek 21. května 2020

Barcelona



Vyrazili jsme vstříc historickému centru Barcelony, ale nejdříve jsme se museli posilnit. Jak jinak začít den nežli dobrým pečivem a pršutem. Dopili jsme ranní kávu a vyrazili. Ušli jsme pár bloků a ocitli jsme se mezi starými domy. Uličky nás dovedly k náměstí Plaça de Catalunya, odkud jsme se vydali k pobřeží po bulváru La Rambla. Tržiště Mercado de La Boqueria se nedalo minout. Pršutem nasáklý vchod budovy nás lákal do svého nitra. Všude byla kvanta čerstvé zeleniny, plodů moře, oříšků, ovoce či lahodných pochoutek. Mrzelo nás, že jsme se zrovna nasnídali. A tak jsme si dali akorát čerství džus a vyrazili dál.


Pomalu jsme procházeli bulvárem až jsme narazili na skryté náměstí Plaça Reial. Bylo velice klidné. Na chvilku jsme si sedli pod palmou a rozjímali. Stále jsme si užívali teplíčko. Ten pocit, že nemusíme být venku nabalení. A především to, že si můžeme užívat čerstvý venkovní vzduch, aniž bychom mrzli. Kousek odtud byl přístav, na který shlížela socha Kryštofa Kolumba.


Prošli jsme se okolo a zamířili do gotického centra. Nejstarší část Barcelony měla úzké uličky, které se různě klikatily. Moc se nám zde líbila architektura. Bylo to okouzlující místo. Uzounké uličky musí být v létě příjemně chladné a útulné. Na některých místech bohužel bylo až moc bezdomovců, což onu atmosféru poněkud ničilo. Také byli na každém rohu černoši, kteří prodávali kradené, nebo padělané zboží. Měli ho pěkně vyskládané na dece z jejíž rohů se táhla lana, která držel černoch v ruce. Stačilo jedno rychlé škubnutí rukou a měl sbaleno. Policajti to s nimi určitě nemají lehké, také nám nabízeli drogy.


Uličky nás dovedly do Basílica dels Sants Màrtirs Just i Pastor. Chvilku jsme kostel obdivovali a pokračovali dál. Pár desítek metrů odtud byla Cathedral of Barcelona. Ohromující křesťanský svatostánek nás nadchl. Nebyla to jen surová velkolepá stavba plná pozlacených věcí. Navazovala na ni krásná klášterní zahrada plná ptáků a stromů. Uprostřed dominovala fontána svatého Jiří. Kousek od ní se cachtaly husy s chocholkami a pod nimi plavali zlatí kapříci.


Pár set metrů odtud byl další kostel Santa Maria del Mar. Bylo až neuvěřitelné, jaké bohatství se koncentrovalo na takovém kousku. Chvilku jsme bloudili malinkými uličkami. Nakonec jsme našli metro a přesunuli jsme se z gotického centra.


Vyrazili jsme k Sagrada Família, kterou navrhl slavný Antoni Gaudí. Bylo tu na nás až moc lidí a katedrála, byla stále ve výstavbě. Onen velkolepý monument nás moc neochromil. Takže jsme nešli ani dovnitř. Určitě by bylo zajímavé ji vidět, až bude dostavěna.


Pomalu jsme se blížili zpátky k historickému centru. Cestou jsme viděli další stavby Antoniho Gaudího. Domy Casa Milà a Casa Batlló nás zaujali více nežli katedrála. Ulice byla plná obchodů s přepychovým zbožím. Dlouho jsme se tady nezdrželi.


Měli jsme více času, než jsem čekal. Gotické centrum jsme prošli vcelku rychle. Vyrazili jsme tedy na místní Petřín. Metrem jsme dojeli k zubačce, která nás vyvezla nad město. Byli jsme rádi, že jsme to měli zadarmo. Bohužel navazující lanovka na vrchol už stála dost na to, abychom si to rozmysleli. Šli jsme tedy pomalu dolů. Zastavili jsme se u Hotelu Miramar. Procházeli jsme se po zahradách před hotelem a obdivovali jsme výhled. Nejlepší však byla stará lanovka Estación Miramar, byl to technický zázrak své doby. Došli jsme do hotelu a padli do postele.


29. 11. 2019

Žádné komentáře:

Okomentovat