Markova práce

Moje práce byla daleko více rozlítaná nežli ta Lady. Ta přišla do kavárny a bylo. Já měl práci jak v kavárně, tak i v hostelu. Do kavárny jsem chodil většinou, když potřebovali pomoct. Jelikož ne vždy stíhali. A tak to bylo vždy hektické. Klidné chvilky jsem tam zažíval, jen když jsem měl s Ladou noční. Byla to zajímavá změna, být na druhé straně baru. Nikdy jsem si nemyslel, že bych byl v hospodě já ten nejstřízlivější. V kavárně jsem dělal i některé projekty, abych zdokonalil vizáž či praktičnost kavárny. Nejvíce mě bavila práce v divadle. Ano i to tady máme. Nejdříve jsem ho připravoval pro sledování fotbalu na plátně. Poté jsem i zdemoloval část pódia a položil místo něho plovoucí podlahu. To jsem sice dělal poprvé, ale šlo to.

Čím dál více času mi ale zabíralo starání se o ubytování. Majitel totiž měl hostel, tři chatky, jeden starý farmářský dům a také lyžařskou chatu. Dokázal tak mít místo až pro 60 lidí. A to nepočítám s domem, který měl v Siglufjörður a také menším domem v Akureyri. Nebudu se tu rozepisovat, jak se správně myje hajzlík nebo stele poset. Můj úděl byl jasný, postarat se o to, aby hosti měli čisté a uklizené pokoje a společné prostory. Ne vždy to bylo jednoduché, protože se vždy najde nějaký kretén. Jeden se opije a pozvrací záchody, jiný si rozhodne prát spodky ve dřezu. A nechá to v něm odmočit půl dne. Asi ho nenapadne, že by společnou kuchyň mohl využívat i někdo jiný. A tak se občas nad někým rozčílím. Ale většinou je to v pohodě. A tak pendluji mezi čtyřmi místy v Dalvíku a občas i mezi dvěma sousedními městy.

Když je hostů málo, tak mám většinou nějakou alternativu co dělat. Nejčastější je asi sekání trávy u zmíněných objektů. A ta tady roste neuvěřitelně rychle, jelikož je tu světlo 24 hodin denně. Ale dělal jsem i jiné věci, jako bylo stavění sauny, nebo řezání dřeva. Šéf má totiž ještě jeden barák, který chce zrekonstruovat. A na tom je práce jak na kostele. Takže když neví, kam se mnou, tak mě pošle tam.

Pomalu, ale jistě, jsem se naučil vše potřebné, a tak je ze mě i pradlenka. Ale nejen to, uvádím hosty, nebo je kasíruji. Takže pokud jde o postarání se o hostel, tak umím skoro vše. A tak není problém, aby si majitel mohl vyjet někam na dovolenou. Lada má v malíku kavárnu, tak se skvěle doplňujme.  Aby mohli majitelé společně někam vyrazit. Ale vždy když někam odjedou, tak pociťuji, jak moc práce můj šéf má. Lada v kavárně stále něco potřebuje došel plyn, došlo pivo, došel salát, odvez odpad. A do toho všechno to ubytování a čekání na hosty až dorazí.

Během zimy se některé dny stává, že celý den trávím venku, abych odházel sníh. Nejdříve v café, aby se do něho mohli hosté dostat a pak následně kolem všech objektů na ubytování. Co Vám budu povídat, je to pořádná rozcvička. Jednou se i stalo, že během noci napadl skoro metr sněhu a v některých místech se vytvořily třímetrové závěje sněhu. Proházet stezičku může trvat i několik hodin.