Se svou nastávající jsem pomalu sešel z kopce Biskupsfell a vychutnával si
každý okamžik. Snažil jsem si vrýt ono místo pod kůži, abych nikdy nezapomněl.
Ledovec, láva, moréna, hory, mech a klid. Sešli jsem až k chatě a rozhodli jsme
se ještě pro jeden výlet.
Já sem musel ještě opravit značku na autě. Protože by nám za
chvilku odpadla. Omotal jsem jí několikrát elektrikářskou páskou a doufal, že
to vydrží. Jeli jsme jen několik kilometrů k ledovcové jeskyni. Ale tentokrát
jsme jeli po silnici, která nemá ani jméno. Záhy jsme to poznali. Na tohle byl
náš mazlík moc nízký. Mnohokrát nám narazil kámen do podvozku. Úpěli jsme za
naše autíčko a velice jsme se mu omlouvali.
I tak jsme se dokodrcali až na konec cesty. Před námi byl
zvrásněný ledovcový splaz Kverkjökull. Vzali jsme si plavky a šli k ledovci.
Možná se vám to zdá šílené, ale je to tak. Z ledovce vytéká termální potok,
který vytváří v ledovci jeskyni. Na tu jsme se šli podívat. Chtěli jsme jít i
dovnitř, ale bylo by to moc nebezpečné. Stěny se můžou sesunou během okamžiku.
A tak jsme byli radši v bezpečné vzdálenosti od vchodu. Který byl částečně
zavalený.
Nicméně jsme si sebou vzali plavky, které nebyly potřeba. Nikdo
kolem nebyl. Vlezli jsme nazí do horkého potoka a chvilku jsme se cachtali. Jen
byla škoda, že tam nebyla žádná prohlubeň, v které bychom mohli schovat celé
tělo před studeným vzduchem, který stékal po ledovci do údolí.
Dokodrcali jsme se zpátky k chatě a dozvěděli jsme se, že přespání
v chatě stojí 1500 Kč pro jednoho. Vytáhli jsme tedy stan. Kolem chaty bylo
dost míst, kde si ustlat. Dokonce na nich byla tráva. Bylo nám vcelku jasné,
čím ji hnojí. Tak jsme si došli na záchod, aby se ještě trochu zazelenala.
Otevřeli jsme si ve stanu vchod a koukali jsme se na ledovec před námi. Byl to
náročný den, který doufám nikdy nezapomeneme.
2. 9. 2018
Žádné komentáře:
Okomentovat