Ráno bylo Ladě špatně a tak si zobla pár paralenů. Ranní start byl vyjimečně velmi pozvolný. Potkali jsme tu apostlebird (Struthidea cinerea) a já musel trochu opravit blatník, protože nám kus chyběl a zbytek plandal.
Netrvalo dlouho a vyjeli jsme na náš poslední úsek The Savannah Way. Čekal nás zase dlouhý přesun na sever. Doufali jsme, že se krajina změní a bude zelenější. Vždyť jsme mířili do tropické Austrálie. Bohužel slunce každodenně spalovalo krajinu. A najít mrak byl nesplnitelný úkol. Teploty se stále držely okolo 30 stupňů a krajina byla vyprahlá.
Čím jsme se blížili k severu, tak stromy byly větší a mohutnější.
Ne o moc, ale o něco přeci. I podrost byl bohatší, pokud zrovna oblastí
neprošel požár. Hlavně jsme cestou pozorovali termitiště. Byla čím dál vyšší. Když
jsme byli na úrovni města Katherine, tak už byla vysoká, jak dospělý muž. V
každém městečku jsme sháněli i autoservis, abychom nechali zpravit proraženou
pneumatiku. Bylo to nesplnitelné, jako najít mrak, hold byl víkend. Jeli jsme
tedy dál opatrně do národního parku Litchfield. Cestou jsme se zdrželi, jelikož
byla na silnici bouračka dvou aut. Podle toho, jak vypadala, tak u toho někdo
umřel. Řídil jsem celý den sám, protože Ladě stále nebylo dobře. Při
pohledu na nehodu jsem si uvědomil, jak
málo stačí, aby se stala tragédie.
Byl večer a hledali jsme místo ke spánku. Naštěstí už jsme byli v cíli
naší cesty. Litchfield je velice
oblíbený a tak jsme se nedivili, že jsme nemohli najít ani místo na kempování.
V prvním kempu jsme našli akorát spangled drongo (Dicrurus bracteatus),
který na nás shlížel z eukalyptu.
Naštěstí jsme místo našli u vodopádů Wangi. Rychle jsme postavili stan a
vyrazili k vodopádům. Byly nádherné. Další oáza uprostřed vyschlé krajiny.
Skočili jsme do vody a užívali si osvěžující pocit. Dva dny jsme se pekli v
autě a teď si plaveme pod úchvatným vodopádem. Byli jsme hodně unavení, ale
šťastní.
Když jsme došli zpátky ke stanu, tak jsme přehodnotili potřebu vrchní
celty. Bylo tu opravdu vedro a déšť tuto oblast čekal nejdříve za dva měsíce. Ze stanu jsme také pozorovali noční oblohu. Mléčná
dráha byla překrásná. Sem tam jsme i zahlédli padající hvězdy.
29. 7. 2017
Žádné komentáře:
Okomentovat